Příspěvky

Začarovaný kruh - jak z něho ven

Obrázek
Je to jako začarovaný kruh.  Něco nám máma, táta, učitelé i další "naši bozi" řekli o životě a světě kolem nás. My jsme tomu uvěřili. Vlastně jsme neměli jinou možnost. Jejich vidění světa se stalo naší součástí, podstatou postojů k ženám, mužům, autoritám, životnímu prostředí, k majetku.. ale hlavně k sobě. Podle toho, jak o sobě i o svém okolí smýšlíme, jaký postoj jsme zaujali - odpor, spolupráce, láska, nenávist atd. - tak se nám vše vrací, zrcadlí v našem životě.  To je ten začarovaný kruh - co vysílám, vyzařuji, to se mi vrací.  A pak se často zlobíme na okolí, že nás zneužívá, nepodporuje.. Pokud se mi nelíbí, co se mi vrací, existuje cesta, jak z toho ven - změnou postojů ke všemu a všem, především k sobě.  A jak na to? Záplata - Opakovaná lež se stane pravdou Romantická představa o opakování afirmací, díky kterým se budu milovat a vážit si sebe, buď nefunguje, nebo málo a nebo dočasně. Obvykle funguje do doby, kdy přijde emoce, která napudrovanou rom

Poslání

Obrázek
Zhruba před čtyřmi lety jsem si do zbrusu nového diáře napsala motto : “Tvoje poslání je to, co právě teď děláš.” Bylo to v době, kdy jsem sama v sobě řešila téma vlastního, jedinečného poslání, tedy proč tu vlastně jsem, proč žiji. Slyšela jsem i četla o tom mnohé, ale stále ne to najít, ten “waw” pocit se ne a ne dostavit. V té době jsem již pár let masírovala, učila jógu, REIKI, šila i učila šití patchworku (to je takového šití z kousků látek a sestavování různých vzorů - bloků). Všechno mně moc bavilo, ale uvnitř sebe jsem očekávala, že až najdu to svoje pravé “poslání”, bude to NĚCO. A jak tak ten nový rok začal, přišla i poptávka po ušití meditačního polštářku. Zadaní znělo jasně, nicméně realizace mi nějak vázla. Když už se pak blížilo datum předání, ušila jsem dle zadání polštářek a tak jakoby navíc, jen tak pro vlastní spokojenost, ještě jeden. Paní se líbil ten druhý, šitý zcela intuitivně. Následovaly další objednávky jednotlivých kusů i celých sad pro meditační centra a já

Když se ohlídnu

Obrázek
Když se ohlídnu, jsem dojatá..    Začalo to zhruba před sedmi lety. Na samotném začátku byl nápad zhudebnit texty z karet "Byl jednou jeden svět" spisovatelky a učitelky osobního rozvoje Zdeňky Jordánové. Já i můj manžel jsme brali do rukou kartu po kartě  a postupně skladbu za skladbou se rodily písničky. V ýběr byl čistě osobní podle témat na kartách, která s námi rezonovala. Nikdy jsme nic takového nedělali. Zpívali jsme převzaté písně, hlavně taneční. Pak dlouho nic a pak toto. Byla to nádherná doba. Něco absolutně nového v nás, skrze nás se rodilo. Melodie nebyly nijak složité a tak si je mohli lidé snadno zapamatovat a zpívat také. Zhruba během jednoho a půl roku vzniklo skoro 30 písní! Domnívám se, že za takovou bilanci by se nestyděl leckterý hit-maker:-).. Denně k nám skrze texty karet a naše vnitřní hlasy proudila obrovská inspirace. Pak jsme z těchto písní postupně natočili nejprve CD Smích a poté CD Žít. V každém je 12 písní s texty ze Zdenčiných karet plus jedn

Když "mláďata z hnízda odlétají"

Obrázek
Jakou zprávu nám vlastně "mláďata" dávají, když vylétají z rodného hnízda?  Že se jim už nechce žít společně s těmi věčně poučujícími rodiči a že už chtějí žít podle svého?  Jistě, ale i mnoho dalšího! Na začátku byli ONI dva, máma a táta, kteří se milovali a zplodili potomka. Narodil se, přežil tedy porod, pak dětské nemoci, získal vzdělání, rozvinul talenty. Ale co dál? No, vlastní život!!! Když se dívám na našeho prostředního syna, jak s touhou v očích a radostně bušícím srdcem opouští "rodné hnízdo", uvědomuji si, že kromě pocitů nejspíš každé milující mámy, že se mi bude stýskat,  až bude daleko, mě naplňuje pocit hlubokého uspokojení: - že má odvahu vykročit do vlastního života (je totiž čím dál víc mladých lidí, kteří co nejdéle zůstávají s rodiči a ne a ne se jaksi osamostatnit) - že má svůj směr, touhu něco zažít, realizovat - že má ke svému vzletu silná křídla (nikým, ani ničím si je nenechal "zbonsajovat", zkrátit -  ..&qu

Nepředstavujte si růžového slona

Obrázek
Svoboda slova je fantastická věc.  Má však nejedno velké úskalí. Tím úskalím jsou lidé, kteří "hřeší"slovem.       Nemyslím tím teď nijaké církevní dogma. Spíš mám na mysli svědomí či lépe zodpovědnost za to, co z úst nebo skrze psaný text pronáším. V podstatě jde o jednoduchou pravdomluvnost.  Právě uplynulé volby mně přivedli k tomuto zamyšlení. Zkuste toto : "Nepředstavujte si růžového slona" .... .... ...už ho vidíte:-)??? Jistě!!! Všichni ho vidí!!! A vidí ho stále, i když ho vidět už nechtějí. A tak se to dělo několik dnů a týdnů i u nás v Čechách. Kdekdo o kdekom psal i říkal polopravdy nebo dokonce lži. Posluchači, diváci nebo čtenáři si ty spojitosti s jednotlivci či s celými skupinami představili a do svých představ zafixovali. A pak přijde někdo, kdo to vyvrátí, omluví se a nebo ani neomluví, nějaký server podrobně popíše, proč to být pravda nemůže.. ...a stejně už TO je v prostoru. Už si to někteří lidé zafixova

Novoroční předsevzetí - proč nefungují vůbec a nebo krátkodobě

Obrázek
Novoroční předsevzetí - proč nefungují vůbec a nebo krátkodobě       Možná jste si podobně jako já a někteří další lidé i vy předsevzali tak zvané Novoroční předsevzetí. Je to obvykle to, co jsme shledali, že nám chybí, v čem bychom se měli zlepšit. Bývá to to, co se nám kupříkladu v předešlém roce nedařilo a třeba nám to i nějak uškodilo. Uškodilo v práci, v partnerství nebo dokonce zdravotně. Zadání mohou být různá. Od zhubnutí několika nadbytečných kil, učení se nějakému jazyku, více sportování nebo více se věnování rodině či partnerovi. Jaká je vaše zkušenost? No, moje a mnohých mých přátel či známých je stejná nebo podobná. Zkrátka nám to nikdy dlouho nevydrželo. Někdy mně to hodně trápilo, jindy jsem si ani nevšimla, jak rychle to nasazení vyprchalo. A důvod? Nemyslím si, že patřím mezi lidi, kteří nedotáhnou něco do konce. Ani nejsem líná. A tak jsem nad tím přemýšlela a výsledek vám teď nabízím k úvaze..      My lidi jsme součástí přírody. Dýcháme vzduch, pijeme vodu